Doba v gastronomii a hotelnictví se výrazně změnila, vnímáte to také?
Nastavení výběrového řízení a pohovorů nás všechny doprovází lehkou frustrací.
Na inzerci se Vám lidi ozývají, svítá naděje. V den pohovoru Vám ale čím dál častěji přichází sms např. ve formě „nezlobte se, rozbilo se mi auto, nemohu dorazit“, To mě mrzí, to se samozřejmě může stát každému z nás, pojďme si tedy domluvit náhradní termín. Dobře já Vám ještě zavolám“ Od toho člověka už neuslyšíte J. V dalším případě jste domluveni na druhé kolo pohovoru, jelikož jste z uchazeče nadšeni a on také dává najevo své nadšení. Chystáte se ho v druhém kole již přijmout a plácnout si na pevno. V den pohovoru Vám ale už z neznámého důvodu neodpovídá na telefonát. Už víte, co se děje. Vlastně nevíte vůbec nic, jen to, že se s tím človíčkem už neuvidíte
No a v neposledním případě přijmete uchazeče již při první schůzce a v den jeho nástupu zjistíte… Ano, tušíte správně, že jste ho sice přijmuli papírově, ale reálně u Vás pracovat nebude, nepřišel J. Neříkám, že mé zkušenosti jsou pouze takové a v žádném případě nechci škatulkovat naše odvětví do těchto standardů- Záměrně narážím na případy, které jsou více dramatické, ale přece se dějí. Spíše se snažím nalézt odpovědi na otázky typu „Proč“. se takové situace vlastně dějí. Všichni jsme nadšeni, sedli jsme si a těšíme se na spolupráci. Nicméně zjistíme, že je to pouze z jedné strany a to z naší…Samozřejmě jsem hledal chybu nejdříve na své straně a vím, že jsem i byl několikrát méně přesvědčivý při náboru, abych zaměstnance získal do svého teamu a chyba byla skutečně u mě. Nicméně po různých debatách s hoteliéry a manažery a to nejen v tomto oboru, jsme došli ke stejným příběhům a zdá se, že tento fenomén je v dnešní době poněkud standardem.
Rád bych tedy oboum stranám navrhl kulturu, kterou bysme my všichni měli znovuvybudovat a sice založenou na „BÝT UPŘÍMNÍ“. Možná se někomu z Vás bude zdát absurdní, ale věřím, že je třeba takového sdělení a to i věřejně.